Mombasa

Mombasa

mapa-mombasaNa dlouhou jízdu v autobuse jsme si už zvykli, někde bylo ticho, jinde pouštěli filmy, ale v našem autobuse z Dar es Salaamu do Mombasy hrálo kázání v arabštině! Ze začátku to celkem šlo, mysleli jsme si, že je to jen chvilku a navíc v letadle to bylo taky. Po hodině chvalozpěvu Allahu Akbar už jsme se museli zeptat jestli by ty jejich písničky nemohli trochu zeslabit, nebo nejlépe vypnout. Nestalo se. Za hodinu a půl zpěv zpěv skončil a my si oddechli, na kazetě však pokračoval záznam z mešity, nebo co. Další dvě hodiny v kuse hrálo to stejné. Měli jsme štěstí že asi hodinu a půl před plánovanou občerstvovací zastávkou v Tanze pásek skončil a bylo ticho. Lidi vystoupili a nastoupili a hodný řidič autobusu pustil kazetu znovu – pro nové cestující. Nic proti náboženstvím a jejich výplachu mozku nemám, je to věc každého, ale COME ON?! Ještě rád jsem si vzpomněl na Český rozhlas Hradec Králové a jejich přání.
Ještě před odjezdem ze Zanzibaru jsme si přes Couchsurfing domluvili naši novou hostitelku v Mombase. Po příjezdu nám dala instrukce jak se dostat k bytu a že se potkáme na zastávce matatu. Do bytu v klidné čtvrti nás přivítala Steffi, která se sem před pár roky vdala z Německa, Martin a jejich malá dcerka Hadija, ale ta už spala. Asi je zbytečné zmiňovat že jsme do cíle dorazili zase za tmy, takže nás Steffi zavedla do blízké restaurace na večeři.

Stále funkční dobový záchod

Rozhodli jsme se, že první den projdeme Mombasu a další den se půjdeme koupat k moři. Ráno jsme tedy vyrazili do centra přístavního města. Navštívili Fort Jesus – vybudovanou v roce 1593 Portugalci. Zde jsme si zaplatili průvodce (mám dojem že to byl za celou cestu náš první průvodce), který nás poté provedl i místními uličkami. Prohlídku jsme skončili akorát na oběd. Ještě chvíli jsme procházeli město, pak nakoupili lístky na noční autobus do Nairobi a vydali se na cestu zpět ke Steffi. Teď již mazácky za Mwafrica price.

Naše jediné plánování nevyšlo. Druhý den totiž začalo pršet – za celé 4 týdny poprvé vydatně pršelo. Ale i přes to nás Martin zavedl na pláž kde není moc lidí – aby ne v takovém počasí. Alespoň jsme tu několik kilometrů dlouhou pláž prošli, bez koupání. Odpoledne jsme se už museli vrátit, zabalit věci a vyrazit na poslední cestu po Africe – nočním autobusem do Nairobi.

Tak jako naše předchozí autobusy byly celkem rachotiny – rsp. dobré, ale neudržované. Tento byl luxusní – prvních 5 míst bylo pro VIP, takže podobná sklápěcí sedačka jako v první třídě letadla.  Vpředu metrová LCD televize, akorát to slibované wifi jim nefungovalo.

Teď už nás čeká jen hlavní město a cesta domů.

Tentokrát je autorkou několika fotek Vlaďka

Leave a Reply